Linka 199

Štítek: ekonomika v kostce

nejčastější štítky

Čínská ekonomika v kostce – 15 vysvětlujících grafů

Čínská ekonomika v kostce – 15 vysvětlujících grafů Pokračující nestabilita čínské čínského akciového trhu a posilování čínské měny otřásá globální ekonomikou. Během prvního týdne tohoto roku ztratily čínské akcie hodnotu 1,1 bilionu dolarů. V porovnání s průměrným ekonomickým růstem ve výši 13,3 % ročně mezi lety 1992 až 2007 je to docela znát.    Graf: Čínské HDP (%)   Zdroj: Bloomberg a Čínský národní statistický úřad   Při porovnání s růstem americké ekonomiky za stejnou dobu vzrostlo čínské HDP celkově o 59 %, americké HDP o 9 %. Čína v roce 2009 předstihla Japonsko a stala se druhou největší světovou ekonomikou.   Graf: Složený růst čínského HPD v porovnání s USA (%)   Zdroj: Bloomberg   Čínský úspěch Číňané si užívají tento ekonomický úspěch. Považují se za úspěšnou společnost a nemají rádi období, kdy byli pod evropskou nadvládou v osmnáctém století a pod japonskou nadvládou v devatenáctém. Po mnoho desetiletí se Čína snažila stát velkým hráčem na mezinárodním poli. Snažila se o to, aby její měna byla zařazena jako rezervní v Mezinárodním měnovém fondu (IMF) a postavila se tak po bok euru, libře, jenu a americkému dolaru. Koncem minulého roku se to konečně podařilo.    Číňané si také užívají na západě široce rozšířené povědomí, že růst čínské ekonomiky povzbudí slabě a líně rostoucí evropskou a americkou ekonomiku. Mnoho západních ekonomů se domnívá, že čínský růst bude motorem i pro další světové ekonomiky.   Ve skutečnosti tomu bylo naopak. Čínská ekonomika byla tažena exportem do rozvinutých zemí. Tento čínský export začal klesat s tím, jak začaly ekonomiky rozvinutých zemí Evropy a Ameriky po růstu v 80 a 90 letech minulého století zpomalovat. Průměrný roční export Číny klesl z hodnot 20 až 30 % v roce 2000 na 7 % v listopadu minulého roku.   Graf: Čínský export v letech 2007 – 2015 (%)   Zdroj: Čínský statistický úřad   Růst amerického HDP je od finanční krize v roce 2009 v průměru 2,2 %, což je poloviční tempo růstu v porovnání s obdobím po Velké hospodářské krizi v 30 letech minulého století. Eurozóna roste legračním tempem 0,7 %, když zaznamenala mezi lety 2011 až 13 další recesi. Japonsko roste tempem 0,9 % a během dvou posledních čtvrtletí poprvé od roku 2009 růst HDP klesá. Globalizace Globalizace, neboli přesun výroby ze západních zemí do Číny a dalších rozvíjejících se zemí, je již u konce. Přesun výroby do Číny byl hlavním motorem růstu tamní ekonomiky. Podíl americké výrobní produkce na HDP klesl ze 17 % v roce 1997 na 12% v roce 2009. Poté se pokles zastavil, protože veškerá smysluplná produkce již byla do rozvíjejících se zemí přesunuta.   Graf: Podíl amerického průmyslu na HDP (%)   Zdroj: Světová banka   Výsledkem je slabost čínské ekonomiky, i když ta je maskována masivním růstem nemovitostního trhu, kapitálovými výdaji a investicemi do infrastruktury. Důsledkem masivního investování jsou nadbytečné kapacity, města duchů a astronomický růst podnikového a vládního zadlužení, které vzrostlo z hodnoty 160 % v roce 2004 na hodnotu 232 % v roce 2014.    Navzdory masivnímu růstu je čínská ekonomika stále málo rozvinutá. Ani explozivní růst čínské ekonomiky nemůže zakrýt fakt, že z hlediska HDP na obyvatele připadá na jednoho člověka produkce ve výši 7590 USD, neboli 14 % americké hodnoty.    Graf: Porovnání HDP na obyvatele zemí BRIC a G7 (tisíce USD)   Zdroj: Světová banka   Čínští představitelé by chtěli převézt čínskou ekonomiku z exportní na spotřební, aby hlavní růst byl tvořen vnitřní spotřebou obyvatelstva a službami. Nicméně kdykoli se na ekonomickém poli objeví závan potíží, vrací se vládní představitelé ke staré známé politice investování do infrastruktury. Výsledkem jsou ještě větší kapacity a větší politický vliv na státem vlastněné podniky. Než by nechala vláda padnout neproduktivní podniky, raději je slučuje. Ve stejném období trpí soukromé společnosti nedostatkem kapitálu.   Tato politika odhaluje, že Peking nevěří volnému trhu, ale také neochotu ke kompromisu mezi těžkým průmyslem znečišťujícím životní prostředí a ekonomickým růstem. Spotřebitelské výdaje Číny v porovnání se zeměmi G7 a i v porovnání se zeměmi BRIC jsou minimální. Podíl spotřeby na HDP Číny je 34 %, Indie 59 %, Itálie 60 % a v USA je to 68 %, jak můžeme vidět v dalším grafu.   Graf: Podíl spotřebitelských výdajů na HDP zemí G7, BRIC a Číny v roce 2014    Zdroj: Světová banka   Finanční negramotnost Čína je sice světovým průmyslovým gigantem, ale zároveň negramotná z pohledu světového finančního fungování. Stalo se to patrným v létě roku 2014, když vláda neohrabaně intervenovala na záchranu třetinového poklesu čínských akcií poté, kdy ceny akcií vylétly v důsledku rekapitalizace předlužených státních podniků.   Graf: Akciový kompozitní index Shanghai a Shenzen   Zdroj: Bloomberg   Prodeje na krátko s finanční pákou byly zakázány, brokerům a státem vlastněným podnikům bylo nařízeno nakupovat akcie, a jestliže se akcie propadly, bylo zastaveno obchodování. Později bylo institucím povoleno prodávat pouze 1 % svých akciových pozic a to po předchozím třítýdenním oznámení. Vystrašení investoři, kteří obchodovali v yuanech nakoupených za dolary zmizeli a čínské devizové rezervy klesly ze srpnových 600 miliard na 330 miliard na konci roku. Odstranění těchto yuanů z trhu také snížilo domácí spotřebu peněz.   Graf: Čínská obchodní bilance a kapitálové toky (ml. USD)   Zdroj: Bloomberg   Následovala devalvace měny, protože se Čína pokoušela povzbudit export a oživit ekonomický růst. Odhaduje se, že skutečný ekonomický růst je polovinou oficiálně udávaného čísla 6,9 %. Další devalvace měny by však mohla vyústit do masivního útěku z yuanu. Mezi možnosti, jak ovlivňovat ekonomiku patří podpora vývozu, vnitřní devalvace pomocí snížení mezd a snížení spotřebitelských cen, případně posun od dolaru k váženému koši světových měn.    Od roku 2005 vzrostla hodnota yuanu vůči dolaru o 26 %, zatímco k váženému koši světových měn o 40 %. To představuje obchodní nevýhodu vůči obchodním partnerům ve výši 14 %.   Graf: Čínský yuan vůči dolaru a vůči koši světových měn   Zdroj Bloomberg   Čínští představitelé sice uvádějí, že chtějí volný trh, ale stále trvají na důsledném řízení shora dolů. To se dá jen těžko zvládnout. Po dalších tržních otřesech následovala v srpnu 2014 devalvace yuanu ve výši 1,9 %. Čínská centrální banka oznámila, že bude stanovovat denní kurz, okolo kterého smí kurz měny oscilovat +/- 2 %. To dává trhům větší možnost reagovat než předcházející administrativní opatření.   Nicméně toto nové opatření a pokusy oficiálních představitelů oslabovat yuan kvůli podpoře exportu a ekonomického růstu v lednu vyústily v paniku, kdy investoři houfně opouštěli yuan. Čínská centrální banka (PBOC) tedy opustila nastoupený kurz k volnému trhu a nařídila státem vlastněným bankám, aby nakupovaly yuan na podporu své měny. Denní kurz měny začal být opět fixován.    Poslední prohlášení vrcholného čínského představitele na obranu měny bylo: „Pokusy o spekulaci na pokles yuanu budou neúspěšné. Očekávání trh lze změnit.“ Jinými slovy máme spoustu možností k akci.    V poslední době zavádí čínské regulační orgány opatření na ochranu investorů proti masivním výprodejům na akciovém trhu, aby ochránily investory před prudkými ztrátami. To však vede k příliš úzkému pásmu volatility, které je nyní nastaveno na 7 %.    Zatěžkávací zkouškou prošel systém během prvních dní tohoto roku hned dvakrát. Dne 7. ledna bylo přerušeno obchodování pouhých 29 minut po zahájení tržní seance. Vystrašení drobní investoři, kteří dominují čínskému trhu, v očekávání brzkého zavření burzy vyvolali svými prodeji pokles, který vedl k rychlému uzavření burzy. Byl to nejkratší obchodní den za posledních 25 let.   Vliv Číny se zmenší Čína nezkrachuje ani nezmizí. Jen se stane na mezinárodním poli mnohem menším hráčem, až se jí podaří přeorientovat její komoditní exportní zaměření, výstavbu nemovitostí a infrastruktury směrem ke spotřebitelské ekonomice a službám. Stejným procesem si prošlo Japonsko v devadesátých letech minulého století. Tou dobou si téměř všichni Američané mysleli, že zakrátko budou všichni pracovat pro japonské vlastníky svých továren. Japonsko nakupovalo farmy v Iowě, koupilo Pebble Beach i Rockefellerovo Centrum. Ale na konci osmdesátých let japonský akciový trh zkolaboval v důsledku přehřátí na nemovitostním trhu a ekonomika se zřítila a potácí se mezi deflací a nepatrným růstem HDP ve výši 1,1 % ročně.    Graf: Vývoj indexu Nikkei 225   Zdroj: Bloomberg   Graf: Index obytných nemovitostí v Tokiu   Zdroj: Bloomberg   Graf: Japonská inflace a reálné HDP (%)   Zdroj: Japonská vládní statistika   Podobně jako v Japonsku se vloni v létě zřítily z útesu čínské akcie. Výstavba nemovitostí zkolabovala. A stejně jako Japonsko mělo prodlevu ve vyčištění svých zombie bank mezi lety 1990 až 2000, což přispělo k malátnému výkonu japonské ekonomiky, tak i Čína má zpoždění v restrukturalizaci svého finančního průmyslu. To by mohl vyústit do podobného průběhu vývoje čínské ekonomiky, jako v Japonsku.   Graf: Index zahájené výstavby v 70 čínských městech (%)   Zdroj: Bloomberg   Čína ještě musí vyřešit rozpor mezi ekonomickým růstem a růstem znečištění v důsledku výstavby těžkého průmyslu, který má Japonsko již za sebou. Pamatujeme si dobře, že v osmdesátých letech v Tokiu bylo tak silné znečištění, že ani během jasných dní nebylo vidět slunce.    Dalším podobným znakem mezi Japonskem a Čínou je zpomalení ekonomického růstu v důsledku poklesu velikosti pracovní síly. Populace v Japonsku stárne v důsledku nízké porodnosti a prodlužujícího se věku. Z vyspělých zemí má Japonsko nejmenší podíl pracovní síly a tento podíl se bude do budoucna ještě snižovat.    Graf: Úbytek japonské populace (%)   Zdroj: Japonský statistický úřad   Tabulka: Porodnost a předpokládaná délka života   Porodnost Délka života Ženy Muži Japonsko 1,40 84,46 87,99 81,13 Austrálie 1,77 80,17 83,24 77,25 Itálie 1,42 82,03 84,82 79,40 Kanada 1,59 81,67 84,42 79,07 Francie 2,08 81,66 84,91 78,55 Španělsko 1,48 81,47 84,67 78,47 Nizozemí 1,78 81,12 83,34 79,02 Německo 1,43 80,44 82,86 78,15 Velká Británie 1,90 80,42 82,69 78,26 Eurozóna 1,55 81,50 84,10 78,70 Jižní Korea 1,25 79,80 83,13 76,67 USA 2,01 79,56 81,94 77,11 Čína 1,55 75,15 77,43 73,09 Brazílie 1,79 73,28 77,00 69,73 Rusko 1,61 70,16 76,30 64,37 Indie 2,51 67,80 69,06 66,68 Zdroj: CIA, Eurostat   Tabulka: Populace v produktivním věku (% lidí mezi 15 a 64 rokem) . Kanada Francie Německo Itálie Japonsko VB USA Čína 1960 59,0 62,0 67,2 65,5 64,1 64,9 60,0 56,4 1990 68,0 65,9 69,1 68,6 69,7 65,3 65,8 66,0 2010 69,5 64,8 66,1 65,6 64,0 66,0 66,9 72,4 2030 60,7 59,4 58,2 60,3 57,3 61,3 61,0 68,9 2040 59,7 57,7 55,2 55,0 53,4 59,7 60,3 63,1 Zdroj: OSN   Stárnoucí populace nebohatne V důsledku politiky jednoho dítěte se snižují počty nově vstupujících na pracovní trh ve věkovém rozmezí od 15 do 24. Pracovní síla se přesunuje do měst a do tovární výroby. Nicméně i když Číňané stárnou, než zestárnou, na rozdíl od Japonska nestačí zbohatnout.   Graf: Čínská populace mezi 15 a 24 lety (mil.)   Projekce: OSN     Japonsko v minulosti masivně nakupovalo surovinové zdroje pro zajištění své výroby. Druhým důvodem byl nedostatek investičních příležitostí doma. To samé nyní platí pro Čínu, která nyní v masivním množství nakupuje zahraniční nemovitosti a další aktiva.    Když budeme počítat množství zpráv věnovaných Japonsku a Číně od osmdesátých let minulého století, tak zpráv z Japonska v minulosti bylo desetkrát víc než z Číny. Nyní je to obráceně. Zpráv z Číny je řádově víc. Co se však dá očekávat, že v následujících letech, až pomine exportní vliv Číny na světovou ekonomiku, vyrovná se počet zpráv z Číny a Japonska na stejnou úroveň.      Redakce: www.akcieatrhy.cz Zdroj: Gary Shilling  

Štítky: kurz dolaru čínské ekonomika v kostce kostce čínská ekonomika v vysvětlujících grafů vysvětlujících ekonomika v kostce

Zdroj: www.akcieatrhy.cz