Soumrak bohů?
06/05/2011
Nebýt článku The Economist, který pod tímto názvem přetiskl časopis Respekt, asi bych na téma budoucnosti politických stran nenapsal ani řádek, protože jsou k tomu jistě lidé povolanější. ...
Ten článek mi však připomněl časté debaty s Milošem Zemanem, protože jeho úvahám dává plně za pravdu. Dnešní strany opravdu ztrácejí své „doživotní voliče“ a znám i lidi, kteří v každých volbách volili jinou stranu.
Netýká se to tedy jen Britanie, kde je poprvé od války koaliční vláda, protože ani jedna z tradičních vládních stran nedokázala získat nadpoloviční většinu, ani Finska, Irska, Nizozemí, kde výrazně bodují netradiční strany. I německém Bádensku-Wirttenbersku po skoro šedesáti letech vlády CDU, zvítězili zelení.
Možná má dokonce pravdu jeden můj přítel, který tvrdí, že i termíny jako „levice“ a „pravice“ již patří do oblasti politické archeologie a ve volbách se lidé opravdu rozhodují spíš podle okamžité nabídky než podle nějakého ideového zakotvení.
To ve svém důsledku vede k vytváření mnohobarevných „vlajkových“ koalic, jakými byla německá „JAMAIKA“ nebo i Topolánkova modro-černo-zelená „TANZANIE“. A z velkých koalic mají takřka posvátnou hrůzu nejen média, ale i občané. Pražská koalice je toho nejlepším důkazem.
Zdá se tedy, že nejčistším řešením budou menšinové vlády, tolerované a kontrolované mohutnou opozicí. Potom již nelze vysvětlovat neplnění předvolebních slibů výmluvou na nutné koaliční kompromisy a vládní strana nese nedělitelnou odpovědnost. A takovou vládou, která vydržela celé volební období, byla vláda Miloše Zemana. V dalších volbách jí to mohli občan spočítat, ale nespočítali.
I v tom je možná třeba hledat důvod neustále rostoucí popularity Miloše Zemana i naší Strany Práv Občanů.
Mgr.Zdenek Štengl, místopředseda SPOZ
