Poslanecký klub Věcí veřejných a jejich „vyhazování“ členů ze svých řad
13/04/2011
S pravidelností čítáme v denním tisku, jak jsou Věci veřejné demokratickou a transparentní politickou stranou, ohánějící se etickým kodexem „véčkaře“. ...
Jako každá politická strana mají i Věci veřejné své (kongresem odsouhlasené) Stanovy, které jsou svým účelem a podstatou jakýmsi „vnitrostranickým zákonem“.
Ovšem jak se zdá, tak mnohem důležitější než Stanovy, je pro Věci veřejné slovo Víta Bárty. Jak jinak si vysvětlit porušování Stanov ze strany poslaneckého klubu Věcí veřejných?
Nechci soudit, zda již bývalá členka VV Kristýna Kočí či bývalý člen VV Jaroslav Škárka mají pravdu či nikoliv, jestli jsou loajální nebo loajální nejsou, ale samotný proces vyloučení těchto členů ze svých řad je minimálně velmi pochybný a diskutabilní. Proč tomu tak je?
Nevím, jestli se před vyloučením Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky sešel poslanecký klub VV ve sněmovně, v sídle strany nebo u Víta Bárty doma, ale vím, že na jednání poslaneckého klubu byli právě tito dva členové vyloučeni z řad Věcí veřejných (na základě porušení etického kodexu). Po zveřejnění této informace jsem se ze stranických zdrojů dočetl, že jediný orgán strany Věcí veřejných, který je plně kompetentní k vyloučení člena nebo členů ze strany je orgán s názvem „Rada Věcí veřejných“. Nikde už jsem se nedočetl, že o vyloučení členů ze svých řad hlasují momentálně zvolení poslanci za Věci veřejné na svém poslaneckém klubu.
Je právě toto ta deklarovaná demokracie a svoboda slova ve Věcech veřejných? Nebo to je jen potvrzení faktu, že Vít Bárta je pro Věci veřejné více než „psaný zákon“ v podobě odsouhlasených Stanov Věcí veřejných?
Martin Šulc, předseda Republikové kontrolní komise SPOZ
