Papaláš Paroubek, Lev XXI
01/12/2011
Jiří Paroubek je bezesporu velmi rozporuplná osobnost. ...
Překypuje neskutečným egem, ješitností a velkou dávkou arogance jemu vlastní. Po vyhrano-prohraných volbách do Poslanecké sněmovny, kdy Paroubek velkoryse odstoupil z postu předsedy ČSSD, jsem se zájmem sledoval mediální přestřelku mezi Paroubkovou ženou a tehdejším volebním manažerem Jaroslavem Tvrdíkem.
Petra Paroubková jej nařkla ze zpackaných voleb, Tvrdík pak kontroval: “Na to, abychom dodrželi vše, co jsme naslibovali občanům naší země, bychom potřebovali vlastnit ropné vrty v Saudské Arábii”. Co k té upřímnosti dodat… Člověk by řekl, že se Paroubek z chyb, které za dobu svého působení nasekal, poučí. Ale to by nebyl on. S velkou nadutostí a pompou odešel ze sociální demokracie, aby se ve zrecyklované straně Národní socialisté a ve své nově
Založené straně Lev 21 nechal zvolit předsedou. Jako monarcha neměl protikandidáta a začal, jak jinak, sliby a populismem největšího kalibru. Vždy, když slyším jak Paroubek „bojuje“ za práva obyčejných lidí, nemohu nevzpomenout na staré známé: Sám káže vodu, ale pije víno. Člověk, který na veřejnosti s klidem použije výrok ”Kdo z Vás na to má?“, těžko může pochopit ty, kteří nemaji pomalu co do úst, na léky, na základní denní lidské potřeby.
Jsem neskutečně rád, že jsem členem strany, která není založena na populismu a jejíž členové se nebojí říkat lidem pravdu do očí, i když je to někdy bolestivé. Doufám, že si občané už uvědomují, že je lepší slyšet pravdu, ať už bude jakákoli, než žít ve falešných iluzích, které slibují politici paroubkovského typu.
Jiří Vojáček, předseda SPOZ Moravskoslezského kraje
