Hurá do nevolnictví
08/11/2011
Před několika dny mi vyprávěl kamarád o nelidských podmínkách, které panují ve velké továrně, kterou u nás zřídil zahraniční investor. ...
Nejdříve mě vyděsilo to, že po představení jménem mu bylo v účtárně sděleno, že jméno je nezajímá a chtěli po něm číslo, které mu bylo přiděleno při přijmutí do zaměstnání. Po druhé jsem byl šokován tím, jak zahraniční investor upravil pracovní dobu a přestávky tak, že zaměstnanci nestihnou po dobu přestávky na dvanáctihodinové šichtě ani vykonat potřebu a definitivně mě dorazilo to, když prohlásil, že rozdíl mezi továrnou a koncentračním táborem byl v tom, že v koncentráku, když někdo nesplnil normu, byl zlikvidován. Z továrny by byl pouze vyhozen.
Veškeré dění za branami továrny bylo jistě v mezích pracovního práva, nebo bylo úřadem práce tolerováno. Tak velký zaměstnavatel zde měl určitě dobré vztahy, zvlášť po té, když na počátku výroby nabral spoustu dělníků a výrazně vylepšil čísla o nezaměstnanosti v území, které spravoval tento úřad.
Již takto pružné pracovní právo ještě dále uvolňují, již definitivně schválené zákony z dílny ministra Drábka. Ostatně již jeho jméno napoví, jakou dědičnou informaci má zakódovánu v genech. Kdo to byl v minulosti dráb – ten, kdo nutil lidi robotovat.
V neděli schválené změny pracovního práva dále osekávají možnosti lidí, jak se bránit proti zvůli zaměstnavatelů. Při vymáhání pracovního práva má občan již dost ztíženou pozici vůči velkým zaměstnavatelům a jejich právním oddělením. Znevýhodněn je nejen svým právním nevzděláním, ale i svým rozpočtem, jaký může na svoji ochranu věnovat. Ministr Drábek mu nyní na záda naložil ještě další břemeno. Pokud zaměstnanec podá sám výpověď, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Toto absolutně asociální opatření reformních zákonů, činí z našich zaměstnanců nevolníky. Sami, bez toho aniž by měli zajištěnou další práci, nemohou opustit stávající pracovní poměr. Musí tak snášet nelidské zacházení a musí být vlastně vděčni zaměstnavateli, že vůbec nějakou práci mají. Jak dlouho za ní budou dostávat ještě nějakou odměnu, to je zřejmě jen otázka dalšího vývoje…
Drábkovi předkové musí být pyšní na svého potomka.
Josef Baxa, místopředseda SPOZ
