Den třicátý čtvrtý: Není každý den posvícení
08/09/2011
Už naše babičky tohle pořekadlo používaly. A my si dnes uvědomili, kolik pravdy se v něm skrývá. ...
Hradec Králové byl totiž od rána zamračený. Počasím, lidmi, náladou... Kdybychom soudili jen podle podpisů, byl by dnem průměrným, ale my soudíme i podle reakcí. A tam nám prostě moc nesednul... Spousta lidí by řekla, že dnešek prostě nebyl šťastný den. Tragédie našich hokejistů, znásobená tím, že většina našeho týmu je ze Zlína tak v podvečer jen dovršila náš hořký pocit z dnešního dne. Nevíme proč, ale lidé v Hradci byli tak nějak odevzdaní, smíření s tím, že lépe už nebude. Přemýšleli jsme, zda právě tohle je cílem naší vlády. Dalo nám hodně práce být stále optimističtí a usměvaví - zvlášť když bylo stabilně jen okolo 16 stupňů a půl dne pršelo. Chvíli slunce, chvíli déšť, přesně jak charakterizuje naše dnešní titulní fotografie.
Náchod byl sice příjemnější, ale i tak jsme si po dnešním dnu dali raději panáka a doufáme, že takových moc nebude - nestal se naším oblíbeným. Slíbili jsme si, že k vám budeme upřímní a nebudeme naše reporty stavět na růžových brýlích, které budou stále všechno líčit jako dokonalé. I my někdy nejsme spokojení - pevně tak doufáme, že se zítra probudíme do nového dne opět plni elánu a budeme rychle postupovat vstříc magické hranici 50.000 podpisů!
Potkáme se s vámi zítra v České Třebové a Rychnově nad Kněžnou? Věříme, že ano.
