Den dvacátý sedmý: Kolíne, Kolíne...
30/08/2011
Povíme vám tajemství. Ani jsme si nestihli všimnout, jestli Kolín opravdu stojí v pěkné rovině, jak se zpívá v lidové písničce. Od rána jsme se nezastavili. ...
Stejně jako jsme se v Kutné Hoře těšili na chrám svaté Barbory a nakonec jej stihli vidět jen z vyhlídky. Síla, s jakou úspěch naší petice rozezlil Bohuslava Sobotku, předsedu ČSSD, byla pro nás velkou ranní vzpruhou. Od rána jsme trpělivě vysvětlovali, diskutovali a sbírali. Naše petice zdaleka není u konce, čeká nás ještě třetina republiky a podpisů máme již téměř 35 000. To jsou dvě větší okresní města!
Když jsme začínali, slibovali jsme vám, že to nevzdáme. A čím více vidíme, že je rozsah naší petice určitým lidem trnem v oku, tím více nás baví se snažit ještě víc. Je vidět, že v jednotě je síla a naše celorepubliková petice aspiruje na jednu z největších v historii České republiky. Každý podpis je důležitý a my si každého vážíme!
Kolín nás opravdu bavil. Ráno jsme sice byli trochu překvapeni parkovným na náměstí - přecejen 50 Kč za hodinu jsme čekali až v Praze, ale řekli jsme si, že krásné město se zřejmě musí zaplatit. Kutná Hora byla o poznání levnější - parkování jsme tu našli téměř v centru a zdarma.
V Kolíně byl nejúspěšnější náš kolega Vojta - okouzlil totiž maminku s kočárkem a ta mu během hodiny přivedla svých asi 50 známých, kteří petici také podepsali.
Večer jsme se přemístili do Mladé Boleslavi. Ráno se s vámi setkáme právě v Boleslavi na náměstí Míru, druhý tým pak bude sbírat podpisy v Nymburku.
